Krmení krajty královské

Jedním z nejčastějších problémů při chovu krajt královských je odmítání potravy. Krajty královské nežerou v období svleku, samice v závěrečné fázi březosti před snůškou, samci také často odmítají potravu v době rozmnožování, ale to jsou všechno přírodní faktory a není to nic mimořádného. Mnohdy ale krajty odmítají potravu i dlouhodobě, zdánlivě zcela bez příčiny. Chovatelé zkouší nejrůznější triky, jak krajtu znovu "nastartovat", ale většinou se stav upraví sám a krajta zase bez nějakého impulsu začne žrát. Toto období může trvat řadu týdnů, ale i měsíců. Někdy pomůže nabídka jiného druhu hlodavce, jiné prostředí na krmení, více tlumené osvětlení, změny teploty, ale většinou si opravdu krajta vezme potravu, až sama bude chtít. Při změnách druhů hlodavců navíc existuje možnost, že následně už nic jiného chtít nebude a tak je chovatel nucen shánět jiné hlodavce, než které zrovna chová, nebo ke kterým má zdroj. Nejcitlivější je v tomto směru pískomil. Krajty ho velmi ochotně přijímají, i největší odpírači, ale potom už si nevezmou nic jiného.

Protože problém s odmítáním potravy jistě zná každý chovatel krajt královských a jistě také zkouší "zaručené" recepty na restart krajty, přinášíme zajímavý článek špičkového amerického chovatele krajt královských, Justina Kobylky. 

 

 

Psychologie problémových jedlíků – přimějte vaši krajtu královskou, aby začala znovu jíst

 

Justin Kobylka – 12. února 2014

 

O stravovacích zvyklostech krajt královských a jejich vybíravosti by se toho dalo napsat spoustu. … nový majitel může být někdy dost rozhozený z dlouhých přestávek mezi krmením. Pro lidi, kteří jí třikrát denně, je totiž vážně těžké zvyknout si na zvíře, které vydrží bez jídla i 6 měsíců.

 

Když jsem s krajtami začínal, měl jsem samičku, která bez jídla vydržela 13 měsíců (a neměla žádné viditelné zdravotní problémy), než se uklidnila a stal se z ní opět vzorný modelový hadí občan.

 

Když chováte krajty, jsou tyto dlouhé přestávky v krmení hlavní překážkou vašich cílů, zejména když se jedná o klíčového hada ve vašich chovatelských plánech. Tomu naprosto rozumím! Za posledních 10 let jsem dal dohromady všechny možné triky, jak se přes tyto dlouhé přestávky s vašimi hady dostat. Všechny je tady nebudu uvádět, popíšu spíš celkový rámec, ve kterém takové problémy řešit.

 

Klíčové koncepty – je nutné porozumět tomu, jak se krajty živí v divoké přírodě:

A to je naprosto zásadní!  Každý druh má jedinečné vrozené instinkty. A my se jim chceme dostat do hlavy a využít tento instinkt v náš (a jejich!) prospěch.

19 let, Justin v Beninu, západní Afrika

 

Žil jsem v Beninu v západní Africe skoro rok v letech 2000-2001. I když jsem se v té době nevěnoval krajtám, měl jsem možnost vidět je v jejich přirozeném prostředí. Jsou to samotářští tvorové, nemůžete si jen tak jít na procházku a narazit na krajtu. Většinu času tráví pod zemi v doupatech hlodavců nebo opuštěných termitištích (a že jich je tam HODNĚ). To jim dává dvě výhody: jsou v bezpečí před šelmami a mají přístup k malým savcům, které žerou.

Krajty královské loví ze zálohy. To znamená, že svoji kořist nehledají a nehoní. Vplazí se do hlodavčí nory nebo jiného těsného místa a sežerou jakéhokoliv hlodavce, který dost rychle neuteče (a jsem si jistý, že odtud pramení jejich instinkt občas přitisknout hlodavce na stěnu terária. Představuji si je v hlodavčí noře s jedním zvířátkem v tlamě a dalšími 3-4 přitlačenými na stěny tunelu.)

 Fotka, kterou jsem pořídil v roce 2000 – obrovské termitiště v Beninu, západní Afrika.

 

Když si doupě vyčistí (nebo i v už prázdné noře), krajta se utáboří na dně a čeká na další hlodavčí návštěvy. To, jestli se v takové noře had i nadále dobře nažere, závisí na jedné velice důležité věci …. Pachu. Doupě nemůže být cítit po hadovi. Pokud ano, nebude to žádný hlodavec s troškou sebeúcty riskovat.

Takže mě nepřestávejte sledovat… Když se krajta v doupěti vyprázdní, ohrozí tím svou číhací pozici. Stejně tak je tomu se svléknutou kůží. Je to jako inzerát pro hlodavce, že v téhle noře bydlí predátor. Myslím si, že proto dovedou být krajty dlouhou dobu bez vyměšování a také skoro vždycky spojí vyměšování se shazováním kůže. Jakmile totiž jedno z toho proběhne, bude si krajta muset najít nové místo k žití, pokud se chce nažrat. Podívejme se na to jako „nechat zápach za sebou“ a vynořit se v nejlepší možné kondici pro další lovení kořisti.

 

Jak to použít na krajty chované v zajetí:

Před několika lety jsem začal experimentovat s výměnou celé podestýlky pokaždé, když se krajty vyprázdnily (namísto pouhého čištění příslušných míst). Navíc jsem pořádně vyčistil terárium, abych odstranil jakýkoliv zbytkový pach. Řekl jsem si, že by to mohlo simulovat jejich zbavení se zápachu a začátek lovu v novém prostředí. Výsledky byly dost výrazné. Ve všech patrech (regálů) žrala zvířata, která měla čerstvě uklizeno, výrazně lépe a vynechávala krmení méně často, než zvířata, u kterých se uklízelo pouze dané místo. Platilo to zejména, když se had před čištěním svlékl z kůže.

Další zkouškou bylo zkombinovat pořádné vyčištění se změnou v regálu a změnou terária. Přestěhoval jsem zaryté problémové jedlíky do nového čistého terária v jiné části regálu nebo dokonce do regálu na druhém konci místnosti. Výsledkem bylo, že někteří z mých největších potížistů ohledně jídla při dalším krmení hlodavce přímo masakrovali.

Na rozdíl od všeobecně rozšířeného mínění přemístění hada, který nechce žrát, do terária jiné velikosti nebo tvaru nebo s jiným typem podestýlky často dost pomůže. Čím je taková změna pro hada výraznější, tím je pravděpodobnější, že ji bude vnímat jako dobrou příležitost nažrat se.

 

Můj obvyklý postup při čištění teď je určit hady, kteří už dlouho nežrali (vynechali 3 a více krmení) a přestěhovat je do jiného čistého terária v regálu, i když je jejich podestýlka čistá. Pokud potravu i nadále odmítají, přemístím je do terária jiné velikosti (obvykle budou fungovat větší i menší terária). U mě to funguje extrémně dobře. Znamená to, že had se může přestěhovat na jiné místo 5 týdnů po sobě i více, než začne znovu žrát. Je to dost pracné, ale ty výsledky za to stojí. Velmi dlouhé přestávky v krmení jsou výrazně neobvyklé.

Přístup uvedený v předchozích odstavcích časem vyřeší 90% problémů s krmením rychlejším stěhováním hadů během doby, kdy odmítají potravu. Tato strategie ale není žádné zázračné řešení, krajty mají přirozená období, kdy nežerou a vždycky budou existovat problémoví hadi. Cílem je zajistit, aby tyto přirozené přestávky nepřerostly v navyklé odmítání potravy.

Krajta nežere? Zasáhněte a trpělivě čekejte:

Podle mého názoru vede odmítání potravy k návykovému chování. Podívejme se na to takto, krajty mají obvykle silný přirozený instinkt žrát. Ale když se jednou nenažerou a vy jim každý týden nabízíte nějakou myšku a oni odmítnou, posilujete návyk k nepřijímání potravy. Proto se snažím jednat, když had začne potravu odmítat. Pokud se mi relativně rychle nepodaří, aby začal žrát, nabízím jídlo jen občas, abych tento návyk nežrat neposiloval. Je lepší, když odmítne 8 chodů za čtyři měsíce, než když jich za stejnou dobu odmítne 25.

Vynechte se z rovnice: 

Hadi jsou při jídle extrémně zranitelní šelmami. Jejich primární obrana (tlama) je při jídle plná a nepoužitelná. V tomto procesu mají také výrazně omezenou pohyblivost.

U mnoha nejedlíků je možné vysledovat, že jsou to plachá zvířata a jsou nervózní z obrovského člověka (potenciální hrozby), který nad nimi při jídle stojí. Pokud jste někdy udělali nějaký nenadálý pohyb nebo jste krajtu při jídle vyplašili a ona jídlo vyplivla, je to proto, že si uvolňuje tlamu, aby se mohla bránit.

U takových hadů je minimalizace vaší účasti naprosto zásadní. Zkuste vejít do místnosti po zhasnutí, zůstat mimo dohled (pokud je terárium prosklené). Nechte v místnosti pach hlodavce, aby se krajta mohla nachystat na možnost žrádla a pak pusťte hlodavce do terária tak, aby si vás had nevšiml.

Je dost těžké zvládnout to s mraženou / rozmraženou potravou a podle mě je to důvod, proč některé krajty výrazně preferují živou potravu. Procento krmení mraženou / rozmraženou potravou snižuje právě lidský faktor ….

To je také důvod číslo 1, proč vyjmutí krajty z jejího úkrytu pro krmení moc nefunguje. I když se to často uvádí, krmit krajtu v jiném teráriu nepřináší žádnou výhodu.

Zkuste jiný typ kořisti:

Když nabídnete za potravu něco jiného, může to vážně fungovat, ale je to dvojsečná zbraň. Svým krajtám dávám výhradně krysy, protože je to pro ně jediný typ kořisti, na který se mají naučit a který budou žrát celý život. Můžete jím dávat jednu krysu, když se vylíhnou a jednu krysu, když jsou dospělí.

Mnohokrát jsem dal myšku nebo ASF hadovi, který čtyři měsíce nežral a hned další týden byl zpátky na krysách…. prostě jen potřeboval nastartovat. ALE … vaše krajta se na novém druhu žrádla může stát závislou a najednou dáváte dospělé krajtě 10 velkých myší při jednom krmení (což je drahé a velice zdlouhavé!). Z tohoto důvodu doporučuji zkusit jiný typ krmení až potom, co jste vyzkoušeli všechny ostatní možnosti. 

Rozmnožování:

Někdy může být příjem potravy stimulován tak, že dáte dva hady dohromady a necháte je se spářit. Myslím si, že u samičky to spouští biologický instinkt nabrat kritickou váhu pro nakladení vajec.

Může to fungovat u samců i samiček, ale nedoporučoval bych to, pokud opravdu nemáte zájem o mláďata hadů, které dáváte dohromady. Někdy vás totiž mohou překvapit, i když velikost hada nebo načasování není ideální.

 

Doufám, že vám tyhle postřehy pomohly a povzbudily vás k dalším pokusům s krmením. Máte nějaké speciální techniky, které u vás fungují? Dejte je do komentářů pod článkem!

 

 

 

 

Přehled komentářů

  1. Re:Krajta královská (pythonregius.cz, 22.5.2015 16:54:07)

    Krmení v teráriu je nevhodné. Už třeba jen proto, že si můžete zavléct do terária parazity z krmných hlodavců, s jistotou jejich výkaly. Za krátkou dobu takového způsobu krmení byste měl v teráriu pěkný humus a krajtu byste musel zbavovat parazitů.
    Zásadně krmit v nějakém například plastovém boxu, na dno noviny a jen večer, při velmi tlumeném světle. Box spíše menší, pro mládě stačí například 25 x 15 cm plocha, hadíka do boxu a hodit mu myšku, případně když bude mít chuť, tak až pozře tu první, tak může dostat ještě další.

  2. Krajta kralovska (ondra, 22.5.2015 16:06:52)

    Dobrý den chtěl bych se zeptat je to jedno jestli budu krmit krajtu v terárku nebo mimo terárko ?